Dobrovolnický program "Dětský úsměv"
Program funguje již od počátku DCK, a to od roku 2002 a je programem velmi úspěšným a u dobrovolníků vyhledávaným. Dle dosavadních zkušeností péče dobrovolníků dětem velmi prospívá.
Jejich činnost v tomto programu spočívá v individuální docházce za dětskými klienty v Dětském domově na Kladně a na Stochově. Důraz je kladen na možnost vytvoření a prožití individuálního vztahu dítě – dobrovolník. Vede k aktivizaci dětí a zlepšení jejich motorických schopností. Každé dítě díky svému dobrovolníkovi dostává šanci zažít si pozornost, péči, která je určena pouze jemu a nikomu jinému a kterou nemají jinak možnost zažít.
K vlastním činnostem programu patří hry, procházky, vození kočárku, výlety zážitkového charakteru, běžné denní činnosti jako je návštěva nákupního centra, jízda vlakem, autobusem ad.
Program má dlouhodobě v průměru cca 40 dobrovolníků.
Cílové skupiny
- děti v dětském domově Kladno a pobočce na Stochově
- dobrovolníci se zájmem o nezištnou pomoc druhým
- zlepšení psychosociálních podmínek dětí v dětském domově
- zprostředkování kontaktu se světem mimo zařízení domova
- vytržení z každodenního stereotypu, ukázka „obyčejného světa“ za zdmi dětského domova, zprostředkování činností zážitkového charakteru i činností z běžného všedního života, poznání mezilidských vztahů dětmi
- zlepšení psychického i fyzického stavu dětí – tj. zlepšení motorických a kognitivních funkcí atd.
- spokojenější děti
- spokojení dobrovolníci, poznání toho, co obnáší péče o dítě
- aktivní a smysluplné trávení volného času dětí i dobrovolníků
- nový přátelský vztah dobrovolníka s dítětem
- kdokoliv starší 18-ti let
- čistý výpis z trestního rejstříku
- člověk s ochotou a vůlí pomoci
1) Individuální forma
Těžištěm tohoto programu jsou pravidelné individuální návštěvy, při kterých mají děti možnost zažít si péči a pozornost, která je věnována jen jemu! Jedná se zpravidla o vození kočárku, procházky, návštěvy hřiště, divadla, cirkusu, kina, Matějské pouti apod., o jízdu autobusem, vlakem, návštěvy nákupních center, cukrárny, „vyvádění lumpáren“ apod. Cílem je vytvořit vztah mezi dobrovolníkem a dítětem. Dobrovolník je pro dítě tetou, strýcem či kamarádem. Děti se na dobrovolníky těší, protože vědí, že to je někdo, kdo tu je jen pro ně.
2) Jednorázové akce
Jedná se o akce, které by se měly pořádat vždy při příležitosti určitého svátku či období. Pro příklad uvádím akce z letošního roku. Byla to např. besídka Velikonoční, kdy si děti nabarvily vajíčka, našly si sladké odměny, hodovalo se apod. Ke Dni dětí se pořádá letos akce Dětský úsměv s atrakcemi, soutěžními stanovišti a ukázkami břišní tanečnice či záchranářského auta. Rádi bychom s pomocí dobrovolníků pokračovali v jednorázových akcích, které by se mohly pořádat 3 - 5krát do roka, podle okolností (zájem dětského domova, nemocnost, počasí, apod.). V případě zájmu jiných domovů v kladenském regionu, rádi rozšíříme pole působnosti a pokusíme se zabezpečit dostatečné množství dobrovolníků.
Chcete-li se stát dobrovolníkem, stačí zavolat koordinátorce programu (viz Kontakty, mobilní telefon) či přímo do centra (pevná linka) a my si s vámi domluvíme nezávazný motivační pohovor, při kterém vám vše vysvětlíme a v případě vašeho zájmu vás pozveme na Základní výcvik dobrovolníků (zpravidla se koná v sobotu od 9:00 hodin do cca 15:00), po jehož úspěšném absolvování obdržíte Osvědčení. Dále nám dodáte výpis z trestního rejstříku (poplatek vám proplatíme oproti dokladu) a podepíšeme s vámi Smlouvu o dobrovolnictví, vyplníte Registrační kartu a podepíšete Čestné prohlášení o zdravotní způsobilosti. Po tom všem už následuje seznamovací a úvodní setkání v zařízení, kam chete docházet, na které vás doprovází koordinátorka. Domluví se dny a čas vašich návštěv a jste seznámena s klienty a pracovníkem, který bude v zařízení vaši kontaktní osobou. Základní výcviky se konají cca 4x do roka a vždy se snažíme, aby čas mezi vaší první návštěvou v zařízení a motivačním pohovorem byl co nejkratší.
DCK se snaží jít s celosvětovým trendem profesionálního dobrovolnictví, proto velice dbá na základní výcvik dobrovolníků (povinný) a specializační semináře (dobrovolný), které mají dobrovolníka rozvíjet. Dalším krokem jsou supervize, které jsou pro dobrovolníky povinné. K profesionalitě však nepřispívá jen vzdělávání dobrovolníků, ale i personálu, který se v tomto směru musí rozvíjet formou školení, seminářů, supervizí pro koordinátory apod.